Jakutsko
26.02.2010 16:44
Jakutská Republika jako největší z republik Ruské Federace (18% celkové plochy) by do sebe mohla pojmout pět Francií. Hlavní město Jakutsk ležící na řece Leně má 200 tisíc obyvatel. Celkový počet obyvatel se pohybuje okolo 988 tisíc, což znamená, že na jeden kilometr čtvereční připadne 0,3 člověka a v severních částech se jeden člověk může těšit ze 100 kilometrů čtverečních životního prostoru, v němž nikoho nepotká. Národnostně jsou Rusové zastoupeni 40%. Zbylá procenta patří Jakutům (cca 50%), Evenkům, Evenům, Jukagirům, Čukčům a dalším šedesáti čtyřem malým národům. Oficiálními jazyky jsou ruština a jakutština. Hlavou republiky, která se osamostatnila v roce 1990, je prezident volený všemi lidmi na 5 let. O legislativu se stará parlament se sedmdesáti členy. Celkově je ještě republika rozdělena na 33 regionů, z nichž každý má i svoji vlastní vlajku.
Velkými rozdíly mezi lednovou (-60°C) a červencovou (+38°C) teplotou se Jakutsko řadí k oblastem kontinentálního klimatu. Blízko městečka Ojmjakon byla naměřena nejnižší teplota na severní polokouli, -79°C, a bývá proto označován jako pól chladu. Celé území se rozkládá na trvale zmrzlé půdě, tzv. permafrostu, o mocnosti místy až 1500 metrů (průměrně 300 – 400 m). Téměř polovina rozlohy leží za polárním kruhem. Dvě třetiny povrchu tvoří hory, jednu třetinu nížina. Co se vegetačních pásů týče, nejvíce zastoupená je modřínová tajga (80%), o dvacet procent se dělí tundra, lesotundra a arktická poušť. Řeka Lena se svojí délkou 4400 kilometrů je pomyslnou páteří centrálního Jakutska. Z jejích přítoků patří k nejdelšímu řeka Viljuj a k nejvodnatějšímu řeka Aldan. Z poslední doby ledové se zde zachovaly velké mamutí hřbitovy známé po celém světě. K nejznámějšímu z nich se řadí místo výstižně nazvané „Mamontova Gora“, zároveň posvátné pro Jakuty.
Jakutsko bylo dříve pro své nerostné bohatství přezdíváno „devizová dílna“ Ruska. Každým rokem se zde vytěží okolo 26 tun zlata, 11 biliónů tun uhlí a 95% celkové produkce diamantů Ruska. Za zmínku stojí i nálezy polodrahokamů: chalcedony, zelené granáty, křišťály a čaroid s jediným výskytem na světě.
Jakuti, kmen původně pocházející z oblasti při jezeru Bajkal, osídlili toto území až kolem 9. století. Od Evenů a Evenků přejali pastevecký způsob života. Sami jsou významní chovem koní. Tzv. jakutský kůň je velmi odolné plemeno zvyklé na drsné klima severu. I volně žijící zvířata jsou přizpůsobena. Patří k nim například losi, sobi, sněžní berani, kabargy, bílý i hnědý medvěd, vlk, rys, rosomák, liška, sobol a další. Rybáři si mohou pro svoji obživu nachytat z padesáti druhů ryb: jesetery, lososy, štiky, hlavatky, pstruhy, karasy, lipany a mnoho dalších.
90% území je divočina. Celosvětově přispívá Jakutsko k divoké přírodě deseti procenty. K územím se zvláštní ochranou můžeme přiřadit 4 národní parky, 2 přírodní rezervace a kolem stovky chráněných oblastí. Dohromady zaujímají asi 461 000 km2 (1/5 rozlohy).
V zemědělství stojí na prvním místě chov dobytka a o něco méně chov prasat a koní. Průmyslově je nejdůležitější těžba, výroba paliv, energetika, potravinářství. Těžba dřeva je kupodivu zastoupena pouze 0,9 %.