Expedícia sibír
www.ufo.estrankycz nic noveho co bychom, nevěděli, jen pro doplnění ...
Jakutsko je největším státem ruské federace a zároveň nejméně osídleným územím, kde na čtvereční kilometr statisticky připadá 0,4 člověka. Západní část, kterou zcela pokrývá tajga je úplně neobydlená. V horním povodí řeky Viljuj je nepřístupná oblast s rozsáhlými bažinami a s těžce prostupným lesním porostem. Kočovní Evenkové a náhodní lovci, kteří se do tohoto území dostali zde odedávna nacházeli podivné kovové objekty neznámého původu, jakési velké červené polokoule zapuštěné v zemi, ve kterých bylo několik kovových místností. Nazývali je olguje, což znamená kotle. Lovci, kteří v těchto kotlích přenocovali, byli často postiženi neznámou chorobou, na kterou umírali. Proto starci zakázali chodit na tato místa, oblast prohlásili za prokletou a nazvali ji Uljuju Čerkěčech, což znamená Údolí smrti.
Lidé, kteří se do těchto míst náhodně dostali a kulové objekty viděli, tvrdili, že jsou vyrobeny z neznámého kovu, barvou připomínajícího měď, ale neuvěřitelně tvrdého, s hranami ostrými jako břitva. Nikomu se nepodařilo odseknout třeba jen kousíček záhadného kovu.
Ale všimli si, že se kotle v průběhu času pomalu propadají do věčně zmrzlé půdy a mizí pod zemí. Příběhů lidí, kteří v tajze na kotel náhodou narazili, je víc. Některé znějí reálně, jiné vypadají fantasticky. Starý evenský lovec popisoval, že u řeky Cheljugir (železní lidé) objevil v zemi nějaké kovové doupě, ve kterém leželi hubené, černé, jednooké bytosti v železných oblecích.
Lovci nikdo nevěřil, i když nabízel, že tam kohokoliv dovede. Bohužel mezitím zemřel. Archeologická expedice z hlavního města Jakutsk, která se v roce 1979 pokoušela kotle prozkoumat měla sebou starého místního průvodce, který za svého mládí několik těchto objektů viděl na vlastní oči. Expedice se ale vrátila s nepořízenou, protože se to místo za ta léta velice změnilo.
Porost je tam tak hustý, že ani na vzdálenost deseti kroků není vidět a jakýkoliv nález je spíše otázkou náhody. Na takto náročný průzkum dosud nikdo neměl čas ani peníze, a tak zůstávají jenom dohady. Zdá se, že dnes už jsou skoro všechny kotle utopeny v zemi. Na povrchu zůstaly pouze velké kruhové skvrny odlišného rostlinstva. Tato místa jsou však prý životu nebezpečná. Člověku se na nich začne točit hlava, onemocní a bez příčiny zemře.